Okolí

Zřícenina hradu Ralsko

Nalezneme ji v dominantní poloze na stejnojmenné hoře (696 m) 4 km sv. od Mimoně v okr. Česká Lípa. Hrad byl postaven za husitských válek Janem Chudobou z Ralska. Hrad byl opuštěn už koncem 15. stol., čas od času byl využíván loupeživými rytíři a rychle chátral. Zkázu dovršili neúnavní hledači pokladů. Dnes dotvářejí charakteristickou siluetu osamělého kopce jen trosky mohutných věží. Je od nich nádherný rozhled na České středohoří, Lužické hory, Ještědský hřbet, Jizerské hory, je vidět dominanty Českého ráje i Máchův kraj s oběma Bezdězy atd. Ralsko lze navštívit po turistické značené cestě.

Skalní hrad Stohánek

se nachází v bývalém vojenském prostoru u Mimoně. Vezměte kolo a vydejte se do těchto končin a nebudete litovat.

Hamr na Jezeře

leží v mírně zvlněné krajině borových lesů při Hamerském potoce, který napájí velké rybníky, především Hamerský, ale i Horecký a Sedlšťský. Tyto rybníky zajišťovaly provoz bývalých hamrů. Je obklopen Hamerským špičákem (452 m.n.m.) s hradem Děvínem, Mlýnským vrchem a Chrástenskýcm vrchem.. Na konci 19.století se Hamr stal vyhledávaným letoviskem. Byla zde postavena řada vilek, čímž městečko nabylo lázeňského charakteru. V okolí jsou vhodné trasy pro cykloturistiku i pěší turistiku, možnost vodního lyžování a dalších aktivit.

Hamerský rybník

byl postaven v 16.století. Má plochu 56 ha a uzavírá jej hráz osázená staletými košatými lipami. V současné době slouží rybník k rekreačním účelům a rybolovu.

Děvín

Hrad Děvín se nachází na kuželovitém kopci vyčnívajícím 100m nad okolní krajinu. Z jeho vrcholu je překrásný výhled na Hamerský rybník a okolní krajinu. Na hrad vede turistická značená cesta.

Zřícenina hradu Trosky

byla účelně a promyšleně umístěna na dvě čedičové skaliska spojená nízkým sedlem. Na menší, podsaditější, zhruba 50 m vysoké skále vznikla věž nazývaná Baba, na skále asi o 10 m vyšší a štíhlejší věž Panna. Prostor mezi nimi vyplnily budovy hradu a nádvoří. kromě přirozené ochrany strmými svahy bylo panské sídlo chráněno trojitým systémem hradeb a bran. Palác hradu stál přimknut k Panně na nejvyšším místě skalního sedla. Jméno Trosky nese hrad od svého vzniku v 2.pol. 14.stol., kdy jej postavili Vartemberkové. V husitských válkách plnil hrad snad roli hlásky, odkud přicházeli první zprávy o situaci a postavení husitských husitských vojsk do lužických měst. Podstatně do osudu Trosek zasáhl jejich prodej Janu Zajíci z Hazmburka, který podporoval Matyáše Korvína, čímž přivolal na své hrady trestnou výpravu královského vojska Jiřího z Poděbrad. Hrad doplatil i na to, že válčíci strany v třicetileté válce jej střídavě obsazovali a postupně plenily. Valdštejnové se ani později o hrad nestarali, a tak velmi rychle schátral.

Hrad Kokořín

vznikl počátkem 14.stol. za Hynka Berky z Dubé. Po zpustošení v husitských válkách byl obnoven úsilím rodu z Klinštejna, který mu dal pozdně gotickou podobu. O osudu hradu však rozhodl rozkaz Ferdinanda II., který z obavy, aby se hrad nestal opěrným bodem nepřátel císařské moci, dal sídlo pobořit. Až roku 1894 koupil hrad měšťan Václav Špaček ze Starburku. Díky architekta Eduarda Sochora a odborného dozoru (Z.Wintera,Č.Zíberta a A.Sedláčka) získal hrad během stavby v letech 1911-18 dnešní romantickou podobu. Stěny pokryly malby s rytířskými motivy, hradní interiéry zaplnily kopie historického nábytku, zbraní, keramiky apod. Tvarem hradby jednoduchá dispozice hradu připomíná loď, jejíž stožár tvoří 38 m vysoká věž a druhou dominantu palác. Tyto části hradu představují dvě základní funkce: obytnou a obrannou.

Hrad Bezděz

je postavený na znělcovém vrchu Velkém Bezdězi (604 m.n.m.) a spolu se sousedním Malým Bezdězem vytváří charakteristickou siluetu ovládající krajinu. Byl vystavěn v letech 1250-80 a splňoval požadavky nepřístupného a zároveň reprezentativního královského sídla. Přemysl Otakar II. povolal ke stavbě hradu stavitele budujíci nedaleký klášter v Hradišti a tak vznikla stavba v intencích cisterciácko-burgundské gotiky. Václav IV. opevnil později i protilehlý Malý Bezděz jednoduchou hradbou s bastionem, aby sloužil jako předopevnění hradu. V průběhu 15. a 16.stol. vystřídal hrad několik majitelů. Roku 1636 daroval císař Ferdinand II. hrad s několika vesnicemi monserratským benediktinům. Roku 1666 byla do hradu přenesena kopie sochy madany Monsseratské a hrad se stal poutním místem. Drancování pruských vojáků dovršili bezohlední hledači pokladů a tak v r.1785 Josef II. klášter zrušil a poutě na Bezděz byly zakázány. Komplex tvoří vnitřní hrad, předhradi a opevnění. Z ulicového podhradí se přicházelo branami, chráněnými ochozy s cimbuřím, až ke třetí bráně, která byla vstupem do předhradí, chráněného válcovou věží. Odtud byl vchod do předhradí menšího, kde stály budovy pro many i palác. Menší brankou se pokračovalo kolem mohutné věže do vlastního hradu. Poměrně malé nádvoří svírá na sev. straně budova purkrabství, na jihu pak královský palác, který na vých. straně ukončuje hradní kaple. Hradní kaple je nejvzácnějším prostorem hradu vertikálně zdůrazněný příporami s konzolemi pokrytými listovým dekorem, na něž jsou svedena žebra křížové klenby. Kaple je jedinou hradní kaplí s ochozem v našem gotickém stavitelství. Bezděz představuje nejvyspělejší stupeň ve vývoji hradů.

Český ráj

Skalní město: Lezecké centrum Prachovských skal s fotogenickou Prachovskou jehlou a čapkou, s mohutným Mnichem, Orlem, Drážďanskou nebo Šlikovou věží. S klasickými výstupy na Svatováclavskou, Americkou, Sluneční, Smitkovu, Janebovu nebo Hendrychovu věž. V oblasti jsou cesty všech obtížností až po 11a. Krásné a většinou (na pískařské poměry) dobře jištěné cesty spolu s blízkostí Turistické chaty patří ke kladům Skalního města. Na druhé straně od května do září je zde velmi intenzivní turistický ruch.



Hruboskalsko

Rozkládá se v délce 3 km mezi zámkem Hrubá Skála a zříceninou hradu Valdštejn. Dělí se na dvě oblasti a to na Dračí skály a Skalní město. Lezeckých lokalit je zde celá řada. Evidováno je téměř 400 horolezeckých objektů s výškou od 10 do 50 m, cesty prakticky všech obtížností. Na věží např. Podmokelská, Svéhlavá, Vřesová, Sfinga, Kapelník, Cikán, přední Skalák, Maják, Čertova ruka atd.

Jizerské hory

Nejsevernější pohoří České republiky, nazváno podle řeky Jizery, která pramení pod nejvyšší horou české strany hor Smrkem (1124 m) a na svém horním toku tvoří státní hranici s Polskem. Nejvyšší horou pohoří je Wysoka Kopa (1126 m) na polském území. Jizerské hory se člení na dvě odlišné části Smrčskou a Jizerskou hornatinu. Nejvýraznějšími hřbety jsou Střední hřeben jizerský - Jelení stráň (1018 m) a Vlašský hřeben - Černý vrch (1025 m). Převážná část Jizerských hor je CHKO. Přes nevelký plošný rozsah (na českém území 417 km²) jsou Jizerské hory neobyčejně lákavé pro turisty. Přitažlivost této půvabné krajiny podtrhují početné rozhledny a další vyhlídkové objekty - Špičák u Tanvaldu, Černá studnice, Bramberk, Královka, Slovanka. Další významnou a hojně navštěvovanou částí je NPR Frýdlantské cimbuří. Je to velmi romantické příkré údolí Černého potoka, který vytváří krásné vodopády. K dalším zajímavým turisticky dostupným rezervacím patří PR Bukovec, NPR Rašeliniště Jizerky, která je považována za nejcennější, zahrnující Velkou Jizerskou louku s tokem Jizery. NPR Stržový vrch v severozápadní cípu CHKO bude přitažlivý pro milovníky bizarních skalisek, neboť na relativně malé ploše se zde vyskytují četné skalní věže, hřbítky, skalní hrady, malé žulové městečko a dokonce pěkný skalní hřib.

Prachovské skály

Známé skalní město - PR ve střední části Jičínské pahorkatiny. Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší částí Prachovských skal je tzv. svinská část, představující turisticky nejnavštěvovanější oblast s hustou sítí značených cest a s řadou vyhlídek. Působivé pohledy na skalní město umožňují vyhlídky Všetečkova, Míru, Českého ráje a Pechova. Před vděčnými návštěvníky se zvedají desítky věží, vysoké až přes 40 m, např. Šlikova věž, Mnich, Orel, Kapucín a zejména symboly skal - Prachovská jehla s blízkou Prachovskou čapkou. Celkem je zde registrováno 239 skalních věží, z toho téměř polovina ve vlastním Skalním městě. 

Kokořínsko

CHKO zaujímá rozsáhlé území ve střední části Dokeské pahorkatiny. Je to oblast prvořadého turistického významu, tvořící podstatnou část tzv. Máchova kraje. V Kokořínsku jsou hojné skalní dutiny,skalní římsy a lišty, skalní převisy a výklenky, jeskyňky, skalní okna, pokličky např. v Kokořínském dole nebo Planém dole. Mezi nejpozoruhodnější místa patří Braniborská jeskyně, PP Kamenný vrch, PP Střezivojický špičák, Bludiště - skalní městečko s jedinečně vyvinutými skalními stěnami, s komíny a prolézačkami, které se těší zájmu zejména dětí.